Přechod z komerčních granulí na syrovou stravu není jen změna krmiva, ale zásah do celého zažívání. Trávicí enzymy a střevní mikroflóra se musí postupně adaptovat na jiný poměr bílkovin, tuku a vlákniny. U psů i koček proto platí, že čím pomaleji přechod probíhá, tím menší riziko průjmů, zvracení nebo odmítání potravy. Ideální je míchat novou složku do stávajícího krmiva po dobu dvou až tří týdnů, přičemž podíl syrového masa zvyšujete zhruba o deset procent každé tři dny.

Syrová strava vyžaduje důsledné plánování. Maso, kosti, vnitřnosti a zelenina musí tvořit vyvážený celek, jinak hrozí nedostatek vápníku, fosforu nebo vitaminů rozpustných v tucích. U koček je situace složitější, protože jsou obligátní masožravci a nesnesou rostlinné složky ve větším množství. Pokud si nejste jistí poměry, využijte rady pro majitele, jak správně krmit psa a kočku, které popisují konkrétní dávkování i četnost podávání. Bez těchto znalostí se snadno stane, že zvíře sice jí maso, ale dlouhodobě strádá.

Mezi nejčastější chyby patří podávání syrových vepřových kostí, které mohou způsobit vážné zdravotní komplikace, a nedostatečná hygiena při manipulaci s masem. Dále se zapomíná na dostatek tekutin, protože syrová strava obsahuje méně vody než konzervy. Změna se neobejde ani bez pravidelné kontroly hmotnosti a stavu srsti. Pokud pes nebo kočka náhle odmítá jíst, má zapáchající dech nebo krvavý průjem, přechod se musí přerušit a zvíře patří k veterináři.

Návrat k syrové stravě má smysl jen tehdy, když je majitel ochoten věnovat přípravě jídla čas a udržovat chladicí řetězec. Pro mnoho zvířat to však znamená lepší trávení, menší objem stolice a kvalitnější srst. Rozhodnutí by nemělo být unáhlené, ale podložené znalostí potřeb konkrétního zvířete.