Kuchyň, která byla pohodlná ve čtyřiceti, se může stát zdrojem každodenního stresu v sedmdesáti. Nejde přitom o velké rekonstrukce. Stačí promyslet výšky, dosahy a vzdálenosti tak, aby se člověk nemusel ohýbat, natahovat přes horké plochy ani šplhat po štaflíkách. Právě tyto detaily rozhodují o tom, zda senior zvládne vařit sám a bez úrazu.

Základem je pracovní trojúhelník mezi sporákem, dřezem a chladničkou. U seniorů se ale rozměry zkracují. Vzdálenost mezi sporákem a dřezem by neměla přesáhnout devadesát centimetrů, aby se hrnec s vařící vodou nepřenášel přes celou kuchyň. Chladnička patří na opačnou stranu než sporák, nikdy ne hned vedle něj. Dveře spotřebičů musí jít otevřít do strany, kde nestojí nikdo další. Pokud to dispozice dovolí, je lepší zvolit vestavné spotřebiče v úrovni pracovní desky – trouba a mikrovlnka u starších rodičů ve výšce, kde se nemusí shýbat, výrazně snižují riziko popálení i pádů.

Mikrovlnnou troubu není vhodné umisťovat nad hlavu. Manipulace s horkým jídlem nad úrovní očí je pro slabší ramena nebezpečná. Ideální výška je mezi pasem a hrudníkem, tedy zhruba sedmdesát až devadesát centimetrů od podlahy. Totéž platí pro troubu – pokud není pod deskou, patří do tzv. zvýšené niky. Zásuvky a vypínače mají být dosažitelné bez předklonu, nejlépe na straně kliky, ne za dvířky spotřebiče. Osvětlení pracovní desky by mělo být rovnoměrné a bez ostrých stínů, protože ve stáří klesá schopnost rozlišovat kontrasty.

Na závěr několik drobností, které se vyplatí řešit současně s rozmístěním spotřebičů. Madla na dvířkách volte masivní a zaoblená, ne hranatá. Podlaha musí být protiskluzová i když je mokrá. Kolem sporáku nechte alespoň deset centimetrů volné desky z každé strany, kam lze odložit lžíci nebo hrnec. Ať už plánujete jen přesun mikrovlnky, nebo celou novou linku, vždycky měřte výšku lokte toho, kdo bude v kuchyni skutečně pracovat. Univerzální norma neexistuje.